|
|
Latitudinální trend v rychlosti růstu per a koncentrace steroidních hormonů v peří ptáků
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Životní strategie ptáků lze rozlišit na pomalé, charakterizované většími investicemi do budoucí reprodukce, a rychlé, charakterizované většími investicemi do aktuální reprodukce. Koncept pace-of-life syndromů označuje koevoluci životních strategií a souvisejících fyziologických, imunologických a behaviorálních znaků. Ptáci z tropických oblastí oproti ptákům z mírného pásu vykazují pomalejší životní strategie (delší péče o mláďata, pozdější dospívání, menší snůšky, pomalejší metabolismus). Podél latitudinálního gradientu byly u tropických ptáků zaznamenány snížené investice do množství (hmotnosti) celkového opeření. Zůstává však nejasné, zdali existuje latitudinální trend i v samotném růstu per, a zdali je růst per pomalejší u tropických druhů. Tropičtí ptáci mají nižší bazální hladiny kortikosteronu a testosteronu, nicméně dostupné studie jsou založeny převážně na analýzách hormonů z krevní plazmy. Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit rozdíly v investicích tropických (Kamerun) a temperátních (ČR) pěvců do rychlosti růstu ocasních per metodou komparativní ptilochronologie. Druhým cílem diplomové práce byla analýza koncentrací steroidních hormonů vybraných temperátních (ČR) pěvců z peří pomocí HPLC/MS. Při kontrole na délku pera a tělesnou hmotnost byly zjištěny pomalejší růstové...
|
|
|
Mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků
Nacházelová, Martina ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Melaniny patří u ptáků mezi nejběžnější pigmenty deponované do peří. Jelikož melaninové zbarvení vykazuje variabilitu v intenzitě a rozsahu, běžně se mu přisuzuje funkce maskovací a mechanická, zpevňující strukturu peří. V poslední době se však ukazuje, že úroveň melaninového zbarvení bývá korelována s mnoha fyziologickými a behaviorálními znaky a melaninovému zbarvení se začíná přisuzovat významná signální role. Důvodem korelace melaninového zbarvení s behaviorálními projevy je pleiotropní účinek genů regulujících melanokortinový systém a fyziologický účinek hormonů testosteronu a kortikosteronu během melanogeneze. Tato práce popisuje jak genetické a fyziologické aspekty a mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků, tak na základě dostupných studií shrnuje, že u několika druhů ptáků se prokazuje signální funkce melaninového zbarvení a ornamentu, který je často korelován s vyšší agresivitou a tím i dominancí, sexuální aktivitou, lepším zvládáním stresu, "fast" strategií exploračního chování, větší odvahou při prozkoumávání nových objektů a prostředí a ovlivňuje také rodičovské a antipredační chování. Přestože je tomuto tématu u ptáků věnována čím dál větší pozornost, je nutno poukázat na nutnost se v budoucnu zaměřit zejména na druhy s výrazným pohlavním...
|
|
|
Signalizace personality a stresové odpovědi prostřednictvím druhotných pohlavních znaků u sociálně monogamního pěvce
Tesař, David ; Tomášek, Oldřich (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Sekundární pohlavní znaky hrají nenahraditelnou roli v rozmnožování celé řady živočichů a předpokládá se, že by tyto znaky mohly fungovat jako signály kvality a kondice, na základě kterých se jedinci párují. Exprese těchto znaků, chceme-li ornamentů, může také souviset s personalitou a behaviorálními strategiemi jedince. U melaninových ornamentů se navíc uvažuje nejen o souvislosti s personalitou jedince, ale také o možné souvislosti s odolností vůči stresu a s mírou stresové odpovědi. Tato hypotéza vznikla především díky pleiotropickému efektu melanokortinového systému, který se uplatňuje nejen během melanogeneze ale také při tvorbě hormonů, které se podílejí na spuštění stresové odpovědi. Cílem práce bylo objasnění vztahů mezi ornamenty jedince, jeho stresovou odpovědí a personalitou u vlaštovky obecné (Hirundo rustica rustica). V rámci práce byl testován vztah mezi vybranými ornamenty a stresovou reakcí organismu, v podobě stresové hladiny glukózy měřené po 15 minutách od setkání jedince se stresovým podnětem. U obou pohlaví byla prokázána korelace mezi velikostí bílých ocasních skvrn a stresovou odpovědí. Pouze u samců se navíc objevil vztah s délkou krajních ocasních per a naopak u samic byl objeven vztah se sytostí zbarvení peří na hrdle. Druhá část práce se zabývá experimentem testujícím...
|
|
|
Latitudinální trend v rychlosti růstu per a koncentrace steroidních hormonů v peří ptáků
Brzobohatá, Tereza ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Životní strategie ptáků lze rozlišit na pomalé, charakterizované většími investicemi do budoucí reprodukce, a rychlé, charakterizované většími investicemi do aktuální reprodukce. Koncept pace-of-life syndromů označuje koevoluci životních strategií a souvisejících fyziologických, imunologických a behaviorálních znaků. Ptáci z tropických oblastí oproti ptákům z mírného pásu vykazují pomalejší životní strategie (delší péče o mláďata, pozdější dospívání, menší snůšky, pomalejší metabolismus). Podél latitudinálního gradientu byly u tropických ptáků zaznamenány snížené investice do množství (hmotnosti) celkového opeření. Zůstává však nejasné, zdali existuje latitudinální trend i v samotném růstu per, a zdali je růst per pomalejší u tropických druhů. Tropičtí ptáci mají nižší bazální hladiny kortikosteronu a testosteronu, nicméně dostupné studie jsou založeny převážně na analýzách hormonů z krevní plazmy. Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit rozdíly v investicích tropických (Kamerun) a temperátních (ČR) pěvců do rychlosti růstu ocasních per metodou komparativní ptilochronologie. Druhým cílem diplomové práce byla analýza koncentrací steroidních hormonů vybraných temperátních (ČR) pěvců z peří pomocí HPLC/MS. Při kontrole na délku pera a tělesnou hmotnost byly zjištěny pomalejší růstové...
|
|
|
Signaling function of plumage coloration in Yellowhammer males
Kauzál, Ondřej ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Teorie pohlavního výběru se snaží vysvětlit vznik zdánlivě zbytečných znaků, zejména u samců celé řady druhů. K takovým znakům patří i pestré a nápadné zbarvení, tak typické pro celou řadu ptačích druhů. Tyto znaky jsou nějakým způsobem nezfalšovatelné a vypovídají o kvalitách jedince. Karotenoidní zbarvení nese informaci o zdravotním stavu a melaninové o sociálním postavení, i když toto tradiční rozdělení přestává být ve světle nejnovějších poznatků tak striktní. Mimo tyto způsoby udržování nezfalšovatelnosti se v poslední době dostává do popředí zájmu stále více i vliv hormonů, zejména vliv dvou steroidních hormonů: samčího pohlavního hormonu - testosteronu, a "stresového" hormonu - kortikosteronu. Oba dva hormony mohou pozitivně ovlivňovat samčí pohlavní znaky, kterým je i ornamentální zbarvení. Zvýšená hladina těchto hormonů s sebou ale nese i zvýšené riziko pro organismus (vyšší energetické výdaje, chronický stress), tedy i potenciál být pro jedince nákladnými. Použitím standardizovaných fotografií a spektrofotometrie jsem analyzoval zbarvení opeření samců strnada obecného (Emberiza citrinella). Koncentrace testosteronu a kortikosteronu uloženého do opeření byla stanovena pomocí LC-MS/MS. Pro samce z roku 2015 byl také stanoven jejich teritoriální statut a přežití následující zimy. Nejprve...
|
|
|
Vliv časného stresu na neuroendokrinní regulaci, chování a imunitu
Langová, Veronika ; Vodička, Martin (vedoucí práce) ; Buchtová, Helena (oponent)
V souvislosti s charakterem časného stresu se mohou v dospělosti lišit hladiny výchozích hormonů hypothalamo-hypofyzárně-adrenální (HPA) osy, kortikoliberinu (CRH) a argininu-vazporesinu. Tento efekt může být ještě zesílen vystavením jedince akutnímu stresu. Příčinou vyšší hladiny může být podle některých autorů nižší míra metylace v promotorech genů těchto hormonů. Častým důsledkem vysoké hladiny výchozích hormonů je vysoká hladina kortikosteronu. K vyšší koncentraci volného kortikosteronu v krvi může přispívat i nižší hladina transkortinu, která je pozorovaná u dospělých jedinců po prenatální malnutrici. Lokálně ve tkáních je hladina kortikosteronu regulována 11β- hydroxysteroiddehydrogenázami dvou typů. Hyperreaktivita HPA osy může být příčinou úzkostného chování. K regulaci úzkostného chování dochází vazbou CRH na jeho receptory. Myši s vyřazeným genem pro receptor prvního typu (CRHR1) vykazují obecně méně úzkostné chování. Naopak vazba CRH na receptor druhého typu (CRHR2) může podle některých autorů úzkostné chování tlumit. U prenatálně stresovaných samců byla pozorována vyšší exprese CRHR1, prenatálně stresované samice vykazují redukovanou expresi CRHR2. Dospělá zvířata, která byla v rané fázi života vystavena stresu, také vykazují depresi podobné chování. To může souviset s přítomností některých...
|
|
|
Latitudinální změny v životních strategiích ptáků
Krejčířová, Zuzana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ptáci jsou intenzivně studovanou skupinou obratlovců, nicméně většina studií se zaměřuje na druhy obývající severní mírné pásmo (temperátní zónu), přestože největší druhová diverzita ptáků se nachází v tropech. Již delší dobu je přitom znám latitudinální kontrast v životních strategiích ptáků a s ním související změny v řešení kompromisu investic, kdy ptačí druhy mírného pásu upřednostňují aktuální reprodukci a tropické reprodukci budoucí. Tyto posuny v životních strategiích patrně souvisí s délkou života, která se zdá vyšší v tropických oblastech nežli v mírném podnebném pásu. Tato bakalářská práce je rešerší literatury zabývající se latitudinálními změnami ve vybraných znacích životních strategií u ptáků, s důrazem na srovnání tropických druhů a druhů mírného pásu. V první části práce jsou uvedeny rozdíly v prostředí mezi tropickou a mírnou podnebnou oblastí, které mohou v evoluci životních strategií ptáků hrát významnou roli. V druhé části je věnována pozornost jednotlivým znakům životní strategie, u kterých byl latitudinální trend v rámci skupiny prokázán, a jsou představeny hypotézy, které je vysvětlují.
|
|
|
Mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků
Nacházelová, Martina ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Tomášek, Oldřich (oponent)
Melaniny patří u ptáků mezi nejběžnější pigmenty deponované do peří. Jelikož melaninové zbarvení vykazuje variabilitu v intenzitě a rozsahu, běžně se mu přisuzuje funkce maskovací a mechanická, zpevňující strukturu peří. V poslední době se však ukazuje, že úroveň melaninového zbarvení bývá korelována s mnoha fyziologickými a behaviorálními znaky a melaninovému zbarvení se začíná přisuzovat významná signální role. Důvodem korelace melaninového zbarvení s behaviorálními projevy je pleiotropní účinek genů regulujících melanokortinový systém a fyziologický účinek hormonů testosteronu a kortikosteronu během melanogeneze. Tato práce popisuje jak genetické a fyziologické aspekty a mechanismy vztahu melaninového zbarvení a behaviorálních syndromů u ptáků, tak na základě dostupných studií shrnuje, že u několika druhů ptáků se prokazuje signální funkce melaninového zbarvení a ornamentu, který je často korelován s vyšší agresivitou a tím i dominancí, sexuální aktivitou, lepším zvládáním stresu, "fast" strategií exploračního chování, větší odvahou při prozkoumávání nových objektů a prostředí a ovlivňuje také rodičovské a antipredační chování. Přestože je tomuto tématu u ptáků věnována čím dál větší pozornost, je nutno poukázat na nutnost se v budoucnu zaměřit zejména na druhy s výrazným pohlavním...
|
|
|
Vliv dlouhodobého handlingu na příznaky stresu u hraboše polního
JANOCHOVÁ, Lenka
Úkolem této práce bylo zjistit, zda handling může ovlivnit sledované fyziologické parametry, dechovou frekvenci a hladinu kortikosteronu u hraboše polního (Microtus arvalis). Dále, zda sledované fyziologické parametry mohou souviset s behaviorálním typem zvířete, jelikož je hraboš polní stále častěji využíván jako modelový druh pro studie zabývajících se osobností zvířat. Dechová frekvence byla zaznamenána pomocí přístroje skládajícího se z komůrky, tlakového čidla, převodníku a osciloskopu. Hladina kortikosteronu byla analyzována ELISA testem. Osobnostní charakteristiky sledovaných zvířat byly získány z výsledků Open field testu (OFT) a vyvýšeného labyrintu (EPM). Handling neměl signifikantní vliv na klidovou dechovou frekvenci a basální a stresové hladiny kortikosteronu. Handlovaní jedinci oproti kontrolním měli téměř signifikantně nižší stresovou dechovou frekvenci. Nebyl nalezen signifikantní vztah mezi dechovou frekvencí a behaviorálním typem zvířete. Jedinci s nižší stresovou hladinou kortikosteronu ušli signifikantně delší vzdálenost v EPM.
|
|
|
Hormonální kontrole agresivního chování u ještěrů
Rauner, Petr ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Gregorovičová, Martina (oponent)
Agresivita je vysoce funkční formou sociálního chování, které lze pozorovat téměř u všech živočišných druhů obratlovců tedy i u ještěrů. Existuje několik forem agresivního chování, mezi nimiž existuje významný rozdíl na fyziologické bázi. Hlavním a nejlépe prozkoumaným hormonem, který agresivitu ovlivňuje, je testosteron, avšak existují důkazy, že z určité části může být agresivní chování ovlivněno i dalšími hormony např. progesteronem, estradiolem a kortikosteronem. Vliv těchto hormonů na organismus je tradičně rozdělován na aktivační a organizační účinky. Organizační účinky jsou trvalé a dochází k nim obvykle v raných stádiích vývoje. Aktivační účinky jsou přechodné a objevují se během celého života. Zvýšená hladina testosteronu obvykle agresivní chování stimuluje a to u samců i u samic. Obdobně, ale méně účinně působí na agresivní chování progesteron a estradiol, avšak není jisté zda je tento vliv přímý, nebo zda takto působí pouze testosteron, který je v případě estradiolu prekurzorem nebo má daný hormon jako prekurzor v případě progesteronu. O kortikosteronu je pak známo, že na agresivní chování působí nepřímo ovlivněním hladiny testosteronu. Hormonální ovlivnění ještěrů navíc není univerzálním regulátorem agresivního chování. Agresivní chování je také závislé na vnějších faktorech, na druhu, pohlaví a...
|
host ::
RSS.